Zajímavosti Čeští muži jsou nejtlustší
Čeští muži jsou nejtlustší v Evropě
Přes půl miliardy lidí - tedy každý desátý člověk na světě - trpí obezitou. Evropský žebříček přitom vedou čeští muži a turecké ženy.
Vyplývá to ze tří studií vědců z Británie, USA a Světové zdravotnické organizace (WHO), jejichž výsledky zveřejnil časopis Lancet.
Nadváha a obezita, vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol už nejsou problémy jen západních nebo bohatých zemí, upozornil vedoucí studie Majid Ezzati. Ve srovnání s rokem 1980 je totiž počet koruplentních osob dvojnásobný a epidemie obezity se přelévá z rozvinutých zemí i do chudších států.
Index BMI (hmotnost v kg dělená mocninou výšky v metrech), s jehož pomocí se všeobecně vymezuje obezita, celosvětově stoupl. BMI pod 19 znamená podváhu, optimum je 19 - 25, vyšší hodnoty do 30 znamenají nadváhu. Lidé s BMI nad 30 jsou považováni za obézní; hodnocení ovlivňuje také věk a pohlaví.
Přitom obezita, ale už i nadváha zvyšují riziko srdečních chorob, cukrovky, některých druhů rakoviny a artrózy.
Česko se v posledních letech vyhouplo na nelichotivé pozice na prvních příčkách. V roce 1988 u nás podle českého europoslance Pavla Poce trpělo nadváhou kolem 16 % mužů, o deset let později to bylo již 23 %. "Dnes už je obézní každý čtvrtý dospělý Čech a problémy s nadváhou má přibližně 17 % dětí", dodává Poc.
Celosvětově "nejtěžšími" jsou obyvatelé tichomořských ostrovů, především Americké Samoy. Mezi vyspělými státy smutně vedou Spojené státy, nejlépe jsou na tom Japonci.
Obézních je podle studie na celém světě 205 miliónů mužů a 297 miliónů žen. Dalších 1,5 miliardy dospělých trpí nadváhou.
Odlišný postoj k prvenci a ochraně zdraví
Ženy mají podle preventivní kardioložky, profesorky Renaty Cífkové daleko lepší postoj k léčbě preventivním opatřením. Muži podle ní většinou ani nechtějí slyšet, že by měli omezit, co je nezdravé, neměli by kouřit a měli se více hýbat. "Muž se chce chovat, jak on chce, a teprve když má známky poškození zdraví, tak možná něco z toho, co je mu doporučováno, vezme v úvahu", řekla ČTK profesorka.
Kouření představuje v kardiovaskulárním riziku 50 %. Pokud kuřák i přes doporučení lékaře kouří dál, mají preventivní opatření menší dopad."On vlastně veškeré naše úsilí ruší". Nejvíc je to vidě u pacientů po infarktu myokardu a po kardiochirurgických výkonech, tam bohužel, když kuřák pokračuje v kouření, má vyhlídky o 50 % horší", řekla.
Zdroj: Diastyl, 3/2011, str. 6 (upraveno, zkráceno)
